Vezah po stopách Járy Cimrmana

21.11.2009 00:00

ÚVOD

Vážené kolegyně a kolegové, sešli jsme se abychom pátrali po stopách všestranného českého génia, který zasáhl do mnoha oblastí na poli kulturním i vědeckém.

Jednoduše řečeno to znamená, že Jára Cimrman byl největším českým vynálezcem, spisovatelem, dramatikem, učitelem a filozofem. Můžeme o tom pochybovat, můžeme o tom vést spory, ale to je tak jediné co se s tím dá dělat.

.Provázet dnešním dnem vás budou profesorka Dudíková, doktor Vonka, inženýr Otava a docentka Korbová …

Na úvod vám povíme několik historických dat.

Roku 1899 byl na trati Dobříš-Praha zkoušen 1. Křižíkův akumulátorový elektrický vůz.

18.8.1900 se na škole konala slavnost k příležitosti 70.narozenin rakousko – uherského císaře Františka Josefa I.

V srpnu roku 1905 se konaly v okolí Dobříše manévry 8.sboru rakousko-uherské armády.. 5.dubna 1914 měl na Dobříši přednášku prof. Svojsík na téma“ Skautská výchova u nás a v cizině. (čerpáno z Mírova Historického kalendáře)

Ptáte se co mají tato data společného?

. Kromě toho, že jsou nezapamatovatelná, spojují postavu Járy Cimramana s Dobříší.

. Na podrobné vysvětlování nemáme prostor, snad se spokojíte s se stručnou charakteristikou JC. Předně to byl člověk se silným protihabsburským cítěním a činností. Za druhé, svým jednáním a konáním vždy dopomohl k prvnímu místu někomu jinému.

. Proto monitoroval události spojené s rakousko-uherskou monarchií, a vynálezci Křižíkovi pomohl vylepšit jeho slavnou obloukovou lampu..

. Ovšem až do poslední chvíle jsem netušili, jak závažné zjištění s sebou přinese pátrání po odkazu Járy Cimrmana na Dobříši.

. Tato hra, které budete za chvíli přímými účastníky, nese název Po stopách Járy Cimrmana. . V podstatě se ale vydáváme po stopách hry... Hry, kterou připravil sám Velikán, Jára Cimrman.

. Náčrty a popisky se zachovaly na jednom nejmenoveném místě, odkud se dostaly díky laskavé péči jistého občana do rukou našeho vědeckého týmu.

.My jsme se pokusili hru rekonsturovat a nazvali jsme ji na Cimrmanovu počest.

Nutno podotknout, že to byla práce těžká, neboť z původních instrukcí se zachovala jen nepatrná část, přesněji řečeno ..jedna 1/57 ...sedmapadesátina.

. Konkrétně to je závěr hry.

. Nyní se dostáváme k jádru pudla.

. Vašim úkolem je zjistit, kde po sobě Jára Cimrman tento odkaz zanechal, o co se jedná, a proč se to stalo.


  

ZÁVĚR

Vážené kolegyně, vážení kolegové, sešli jsem se tu, abychom odhalili pravdu o odkazu českého génia Járy Cimrmana na Dobříši. Pro pochopení celé velikosti Mistrova díla bude nutný obšírnější historický úvod.

. Na úvod vám povíme několik historických dat..........

?! To už tu dnes jednou bylo ! Nešlo by to bez dat, kolego?

. Jé on si vzal jinou knihu! :D


 

Cimrmanova činnost k rozbití habsburské monarchie, pod kterou trpěl český národ dlouhá desetiletí, se v roce 1907 střetla s pečlivostí, s jakou prováděl svoje tehdejší povolání – byl přírodním lékařem v Benešově.

. Na konopišťském zámku tehdy probíhaly tajné přípravy oslav k 60. výročí vlády císaře Františka Josefa I.

1. O tomto tajném dění se ale dozvěděl anglický král Eduard 7. a hrozilo nebezpečí, že jubilantovi oslavu prozradí, aby mu zkazil radost.

. Dlouho nikdo nevěděl, kudy proudí informace z konopiště do Buckinghamského paláce. Až někoho napadlo provést zátah na nejméně podezřelé osoby – babky kořenářky.

. K tomuto zátahu byl pozván právě Jára Cimrman, aby určil, která babka trhala byliny s úmyslem uzdravit nemocného, a která s úmyslem poškodit monarchii.

Zeptal se proto stařenky, která měla v nůši trávu a mech . „To je proti uhrům? A stařena hrdě odpověděla – jak proti Uhrům, tak proti Rakušákům!!“

. Tu teprve Cimrman poznal, jakého omylu se dopustil... Vyzvědačce Štruncové otrhali falešné bradavice.. a odvedli do vězení.

. Po této události se Cimrman dobrovolně přesunul do Londýna, aby zjistil, jak může vyzvědačku – v originále scoutku Štruncovou nahradit.

. Zde absolvoval vyzvědačský výcvik, a setkal se také s jinou formou špiónství, která se v té době v Anglii rozmáhala.

. Chlapci zde pod vedením generála, který se účastnil bitev o burské oříšky, šlechtili tělo i ducha pomocí různých her a hlavolamů.Ještě roce 1907 se zúčastnil jako špión – čekatel vícedenní akce na Hnědém ostrově, první svého druhu ve světě.

. Cimrmana tato myšlenka nadchla, zřejmě si liboval v návratu do hravého dětství, což ho přivedlo k myšlenkám na rodnou zem, a tak se vrací do české vlasti s touhou přiblížit anglické poměry také české mládeži.

. Po návratu hledá možnost, jak zde zprostředkovat nabyté vědomosti, zřejmě do této doby mohou spadat jeho první pokusy s vlastními hrami pro mládež, které jsou ale pouze místního amatérského charakteru, nicméně se o jeho pokusech zmiňuje Věstník pražských učitelů ze dne 25.3.1910.

. Náhle jako z čistého nebe se dozvídá o cestě českého profesora do kolébky scoutování, a tak neváhá a milého Toníka kontaktuje a navrhne mu spolupráci. ...Ta se ale nikdy neuskuteční....

. Poslední pokus provádí Cimrman při návštěvě Benjamína na Dobříši, kdy zde předensl 5.4.1914 svou přednášku o skautské výchově. Cimrman si pronajímá pokoj u pana pekaře a dokončuje zde skicu svého vrcholného díla – městské hry pro mládež.

. Znechucen nezájmem pana profesora (Svojsíka) hru ponechává svému osudu, snad v naději, že jednou spatří světlo světa, a zde ji po letech nalézá nový nájemce kdysi pekařova domku, pan Hájek, a ten ji předává našemu vědeckému týmu, který pak dlouhé dny pracuje na restauraci zaprášených klikaháků...

. Tak se Cimrmanův odkaz dostal přece jen uznání, a jeho výchovný slogan Kdo si hraje, nezlobí, dostává nový rozměr...